Vývoj fotbalu hlásí: Kreativní už musí být všichni!

1. 09 2015 | Další fotbalová sezona se rozeběhla, a tak je na místě si zmapovat nejnovější trendy ve hře. Je jich dost. Proč? Protože zónové bránění se ještě více zkvalitnilo a k jeho překonání jsou potřeba ještě kvalitnější zbraně. Jaké jsou ty hlavní? To shrnuje prezident UČFT Verner Lička.  

1. Organizaci nahradila forma

U nás je stále frekventovaná otázka: Jakým systémem mužstvo hraje? 4-4-2, 3-5-2, nebo 4-2-3-1? Zapomeňme na to. Tahle výchozí organizace hry je nahrazována flexibilní formou nečitelného tvaru, který je zejména v útočné fázi neustále proměnlivý. Pro nezasvěcené na první pohled možná chaotický, ale opak je pravdou. Vzniklé formy jsou perfektně organizovány a jsou výsledkem strategie, herního systému a vzniklých situací na hřišti. A flexibilní je i obsazování jednotlivých pozicí a rolí. Třeba v Guardiolově Bayernu vidíme často Lewandowského v pozici levého křídla. U nás bychom vykřikli: Ježišmarjá, co tam hrotový útočník dělá! Vždyť má být v šestnáctce! Jenže on pak vbíhá do vápna ze strany coby zapomenutý hráč. Už mistrovství světa 2014 bylo označováno jako šampionát flexibilnosti a tento trend pokračuje.

 

2. Vedení útoku středem hřiště formou krátkých přihrávek

Útočná fáze má také svoji formu. Cílem je, aby v pásu hřiště mezi pokutovými územími bylo osm až deset hráčů. Proč? Odpovím otázkou: Jak to udělat, abych měl hru pod kontrolou? Vedení útoku formou krátkých přízemních přihrávek je způsobem nejefektivnější a zároveň nejméně rizikovým. A k  tomu potřebuji hodně hráčů a blízko u sebe. Na dlouhé přihrávky umí soupeř reagovat. Tím netvrdím, že dlouhé míče do současného fotbalu nepatří. Naopak, jsou a zůstávají důležitým prostředkem k překvapivé změně těžiště hry a překonání obranného bloku soupeře, ale jen v určitých situacích. Totéž se týká roztahování hřiště. Dříve jsme od lajny na hráče po zisku míče automaticky křičeli: Roztáhněte hřiště! Teď se hřiště také roztahuje, ovšem ne automaticky, nýbrž když je to podle situace potřeba. Ve hře Juventusu jsou okamžiky, kdy hru neroztahuje nikdo, když v daném okamžiku k tomu není důvod. Opět je to tedy flexibilní. Včetně obsazení: jednou roztahuje hru bek, jindy levý středový záložník. Není to dáno postem, ale momentální situací. Přehuštěním středu a roztahováním do stran, když je to třeba, vytvoříte letiště, ze kterého je všude blízko.

 

3. Rychlý přechod do útočné činnosti

Pozor, nezaměňujme to s rychlým útokem. Rychlý přechod do útočné činnosti znamená zajištění kontroly míče na polovině soupeře formou krátkých přihrávek. Buď kolmou průnikovou, nebo vyjetím míče středem. Zkrátka dostat se tam co nejrychleji. A pak se rozhoduje, jestli tým dotáhne rychlý protiútok, nebo zvolí postupný kombinovaný útok. Je důležité říct, že kreativita už není doménou jednoho hráče. Že by si někdo koupil Horvátha nebo Matějovského a bylo vystaráno. Dnes musí mít jistou dávku kreativity všichni. I stopeři! Celá vize moderního fotbalu je, aby na všech postech, včetně gólmanů, byli pozitivně a útočně myslící hráči. Když mi někdo řekne, co říkám na sestavu týmu, okamžitě ho pobídnu: Teď mi zaškrtni hráče, kteří jsou schopni dát gól. A pak se podíváme do statistik, kolik mají odehraných zápasů a kolik v nich skutečně vstřelili gólů. Protože čísla nelžou. Dá-li někdo ve 150 utkáních jen 3 góly, tak v jeho případě, pokud ho zařadíte do sestavy, pouze sníte o tom, že je bude dávat.

 

4. Revoluce ve hře krajních obránců

Role krajních obránců se úplně změnila. Asi před čtyřmi lety jsem v reportu FIFA četl analýzu hry krajních obránců, která říkala zhruba toto: Beci se stávají křídly, ale když jeden bek útočí, druhý zůstává vzadu. Teď je bek často i v pozicích středového záložníka, křídla, útočníka a to oba najednou!!! Právě kvůli nutnosti zhuštěného středu a zvýšení variabilnosti. V Guardiolově Bayernu beci při rozehrávce odevzdávají balon a vytahují se do křídelních prostorů, tím se zvyšuje počet ofenzivních hráčů pohybujících se v prostorech před soupeřovou obranou a za zády soupeřových záložníků. Další variantou je jejich zastupitelnost v pozici středního záložníka stejně jako zakončujících útočníků!

Ale změnila se typologie i role dalších hráčů. Na top klubové úrovni už nenajdete klasickou šestku, tedy defenzivního záložníka typu Váchy nebo Petráka z naší jednadvacítky na letošním EURO. Také je u konce sorta osamocených hrotových útočníků. Místo Freda či Kloseho se víc používají útočníci typu James Rodríguez, Messi, kteří jsou schopni hrát všude.

 

Závěr

Neříkám, že když všechno, co jsem vypíchl, bude ve hře týmu, že to zaručí úspěch. To ne, protože takhle hraje většina mužstev. Ale můžete uspět. Když to tam není, nevyhrajete ani nad průměrným evropským celkem.

Verner Lička

 

Aktuality
Mezinárodní trenérský kongres ITK 2015

Mezinárodní trenérský kongres ITK 2015

Na konci července uspořádala Unie německých fotbalových trenérů (BDFL) ve Wolfsburgu Mezinárodní trenérský kongres - jako hlavní doškolovací seminář pro téměř 900 ... čtěte hned